Duben 2024



  • ne
    14

    ZAVŘENO

  • po
    15

    ZAVŘENO

  • út
    16

    19.00
    80 Kč

    Sestav se svými přáteli až 8členný tým a přijď si užít kvíz do Carpe Diem! Čeká vás celkem 57 otázek na všeobecný přehled, souboje proti dalším týmům i z jiných podniků!

    PŘIHLAŠOVÁK NAJDEŠ V TÉTO UDÁLOSTI V ODDÍLU DISKUZE

  • st
    17

    20.00
    350 Kč

    Mucha – solo

    Je silnou osobností, která se se svými písněmi a hlavně texty, které nepostrádají nadhled, vtip a nápad, prosadila již ve svých 16-ti letech, později také v kapele Bumasifma. Jak sama říká: „… a o mně co velice… su Mucha, su devatenáctiletá, su matka, su idiot, nejsu (zatím snad) studentka, nejsu (bohužel už) lolitka, nejsu lesba (i přestože je o tom Rum přesvědčen)… a taky mi velice lichotí, že se mnů coby muzikantem stále počítáte; já totiž nehynu, jen furt „omévám ňáké zadky” a je to fajn… tož tak…”

  • čt
    18

    20.00
    150 Kč

    Akustická tramp-folková skupina Choroši pochází ze středních Čech. Její počátky sahají do prosince roku 2012, kdy byla virtuálně založena dvěma trampy-praktiky a jedním trampem-teoretikem. Všichni tři se poprvé setkali až začátkem následujícího roku a na jaře pak odehráli své první vystoupení, které bylo odrazovým můstkem k další činnosti skupiny. Za významný úspěch lze považovat skutečnost, že se všichni tři členové nakonec dokázali shodnout na názvu kapely. V následujících letech se Choroši zúčastňovali různých soutěží, ve kterých získali několik ohodnocení od odborných porot i od diváků (mj. autorská Porta, Ústecký stříbrňák) a postupně se dostali do širšího povědomí folkové komunity. Skupina je charakteristická syrovým trojhlasem doprovázeným dvěma kytarami a baskytarou. Choroši zastávají názor, že i ve třech lidech se dá udělat spousta muziky. Hrdě se hlásí k folkové a trampské hudbě a snaží se obohacovat ji písněmi z vlastní autorské dílny. Posluchačům v nich vyprávějí příběhy, které napsal sám život, popřípadě mu při psaní trochu pomohla bujná choroší fantazie.

    Od svého vzniku Choroši hrají a zpívají v nezměněném složení:
    Aleš Rogalewicz – zpěv, kytara
    Petr Ovsenák – zpěv, kytara
    Tomáš Doug Machalík – zpěv, rezobas, basová kytara

  • so
    20

    KLUB ZADÁN

  • ne
    21

    ZAVŘENO

  • po
    22

    ZAVŘENO

  • út
    23

    19.00
    80 Kč

    Sestav se svými přáteli až 8členný tým a přijď si užít kvíz do Carpe Diem! Čeká vás celkem 57 otázek na všeobecný přehled, souboje proti dalším týmům i z jiných podniků!

    PŘIHLAŠOVÁK NAJDEŠ V TÉTO UDÁLOSTI V ODDÍLU DISKUZE

  • st
    24

    20.00
    180 Kč

    PalmJam

    Uzený blues a lehký jazz.

    Jazzové a bluesové standardy. Zpěvačka Petra Beoková (divadlo Semafor, Hudební divadlo Karlín), saxofon Marek Prokop, bicí Honza Ježek, piano Lukáš Fára, basa Jarda Foršt


  • 26

    20.00
    150 Kč

    Mrakoplaš + Potokap

    Mrakoplaš je česká bluesrocková hudební skupina, která hraje převážně svou vlastní tvorbu. Inspirován postavou nedostudovaného čaroděje Mrakoplaše z knížek Terryho Pratchetta „Úžasná Zeměplocha“ ji v roce 1995 vytvořil Pavel Lipták, který je zároveň frontmanem a autorem většiny písní.

  • so
    27

    20.00
    180 Kč

    Želé Royal / Včelí král alias Spolčení trubců

    Večery smělých her Společnosti Filtré a Divadla Tichá pošta.

  • ne
    28

    ZAVŘENO

  • po
    29

    ZAVŘENO

  • út
    30

    19.00
    80 Kč

    Sestav se svými přáteli až 8členný tým a přijď si užít kvíz do Carpe Diem! Čeká vás celkem 57 otázek na všeobecný přehled, souboje proti dalším týmům i z jiných podniků!

    PŘIHLAŠOVÁK NAJDEŠ V TÉTO UDÁLOSTI V ODDÍLU DISKUZE



AKTUÁLNÍ VÝSTAVA



3. 4. - 30. 4. 2024
Jana a Jarmila MATOUŠKOVÁ: Barvy života – výstava obrazů







Historie

S trochou představivosti lze počátek Klubu Carpe Diem umístit už někam do počátku minulého století. Tehdy totiž jistý pan Materna začal v zahradní kůlně v Dělnické ulici vařit, míchat, zkoumat a pak i vyrábět různé druhy barev a laků. Dá se předpokládat, že byl ve svém snažení úspěšný, protože na jeho činnost navázal i jeho syn Viktor, který o několik let později založil v Hostivaři dodnes známou firmu BARVY-LAKY, a zároveň pro své zaměstnance postavil v Jičínské ulici nový moderní dům. Brzy však umírá a vedení závodu se ujímá jeho teprve osmnáctiletá dcera Zdenka, později provdaná Wagnerová.Carpe Diem Továrna se pod jejím vedením úspěšně rozvíjí, pak ale přichází rok 1948. Podnik je znárodněn a o rok později jsou manželé Wagnerovi zadrženi u Domažlic s třemi dcerami při pokusu o přechod hranic. Místo do svobodného světa putovali za mříže a dcery do sirotčince. V srpnu 1968 emigruje celá rodina do Švýcarska. Po sametové revoluci podává paní Zdenka Wagnerová žádost o restituci majetku, mezi jinými i o činžovní dům v Jičínské ulici č. 4. Brzy však umírá a dědictví přebírá její nejstarší dcera Helena Jirounková. Dům po dlouholeté péči OPBH potřebuje opravy bytů, fasády, výměnu topení, oken i výtahu. Nakonec dochází i na sklepní prostory, ve kterých se po léta proháněly jen myši a potkani.

„Dědeček Materna by si tady asi zařídil laboratoř, jenže to by mě asi moc nebavilo,“ uvažovala Helena. A pak si vzpomněla na babičku Finu Maternovou, známou akademickou malířku. „Ta by zde zřídila galerii,“ prohlásila a hned nato se začalo budovat. Vážným problémem však byla spodní voda, která neustále zaplňovala hlubokou betonovou jámu, která ve sklepě zbyla po vybourání kotle ústředního topení. „A co bazén?“ napadlo jí. Do plánů tedy přibyl i bazén. A pak malá tělocvična. A bar. Výstavba trvala téměř dva roky a stála plno peněz. Galerii, kavárnu, bar, bazén i malou tělocvičnu se nakonec podařilo vybudovat. Zbývalo už jen uvést to vše do provozu.

S galerií hned v zárodku pomohl známý curyšský galerista Oskar Krause a jeho žena Alice. A oni to byli, kteří doporučili název CARPE DIEM. Výstavní akce pak zdárně rozjela Hanička Marcínková, za barem v té době stály všemi muži obdivované barmanky Zuzka a Dáda a kolem Klubu se vytvořila skupina nadšených podporovatelů, v jejichž čele stál nezapomenutelný Pavel Melounek. Desítky skvělých českých umělců pak dokázal přivést kurátor většiny pozdějších výstav Petr Johanus. O hudební program se po dlouhou dobu staral Marek Brodský a bazén zaplnily maminky se svými batolaty pod odborným dohledem Jany Vydrové. Za mnohé vděčíme také pozdějšímu nájemci Janu Lacinovi.

Dle Wikipedie bylo rčení Carpe diem quam minimum credula postero poprvé použito římským básníkem Horatiem v první knize sbírky Ódy (Carmina). Nikdy se prý nemá umísťovat na hroby a nikdy se nesmí dávat na hodiny. Bylo by to neetické a hanebné. V překladu zní: Užij dne a nic nevěř budoucnosti, nebo také Užívej si a na zítřek nedbej. Český egyptolog Zbyněk Žába se domníval, že rčení může mít staroegyptský původ. Podle jeho názoru vychází z významově blízkého literárního žánru dnes označovaného jako Písně harfeníků, hojně rozšířeného v řecko-římské době.

Pro název klubu byla použita jen první část, ta druhá totiž tak trochu nabádá k nezodpovědnosti. Vzhledem k otevíracím hodinám, hodil by se ale možná i název Carpe Noctem.


Carpe Diem


Carpe Diem