Leden 2022



  • čt
    20

    20.00
    120 Kč

    Zpěvačka a violoncellistka Michaela Stehlíková a kapela kolem ní Vám zpříjemní večer, kdy můžete nad drinkem přemýšlet nad texty o tom, co nám všem v životě dělá radost, nebo co nás trápí. Kluky i holky, muže i ženy ... a vše mezi tím. Podmanivé melodie a chytlavý rytmus Vás vyzvou k tanci a třeba i ke zpěvu.


  • 21

    ZAVŘENO

  • so
    22

    20.00
    200 Kč

    Zpráva o předčasném úmrtí Petra Kalandry zasáhla v roce 1995 širokou hudební veřejnost. Odešla osobnost, která v dobách komunismu přinášela českému posluchači americký folkrock, blues ale i skvělou náladu. Dodnes si všichni Petrovi obdivovatelé připomínají jeho písně díky oficiálním nahrávkám (Marsyas, ASPM, Bluessesion I, II…) ale i díky mnoha amatérským záznamům z koncertů. Skupina Petr Kalandra Memory Band vznikla v roce 2005 jako pocta Petrovi Kalandrovi. Naše koncerty jsou nabité hitovkami ale i méně známými skladbami z repertoáru Petra Kalandry, Marsyas nebo ASPM. Večer ve společnosti skupiny Petr Kalandra Memory Band Vás přenese o několik let zpět, kdy všichni chtěli táhnout za zakázaný provaz, ale jiným směrem než jim bylo určováno. Večer plný pohody a skvělých písní, které Vám připomenou, že blues má 12 taktů, který uměl každý spočítat a že všechny princezničky co jsou zklamaný už dneska ví, jak chutná solnej sloup.

  • ne
    23

    ZAVŘENO

  • po
    24

    ZAVŘENO

  • út
    25

    19.30
    150 Kč
    Portrait byl založen v roce 2002 neprofesionálními hudebníky, které spojil jejich zájem o hledání nových možností v interpretaci bluegrassu. Skupina prošla několika personálními změnami a v současnou podobu vykrystalizovala na jaře 2009. Hudební činnost některých členů skupiny Portrait sahá poměrně hluboko do minulosti. Kapelník Jiří Medřický se spolu s Marcelou Medřickou a jejich bývalým sdružením například zúčastnili v roce 1983 jako první neprofesionální soubor z tehdejšího Československa třínedělního turné po USA. Hráli v New Yorku, na festivalu v Louisville, v Nashville.

    Od té doby má skupina mnoho významných přátel právě ze Spojených států amerických (banjisté Earl Scruggs a Pete Wernick, hudební publicista z New Jersey Don Kissil, Krüger Brothers, skupina původně ze Švýcarska, nyní žijící v Severní Karolíně, newyorský banjista Tony Trischka, kytarista skupiny Skyline Danny Weiss...) a také odtud čerpá kromě svých vlastních každodenních zdrojů inspiraci pro tvorbu. Hrávali také často v Německu.

    Jolana Makovičková - zpěv, akustická kytara
    Marcela Medřická - banjo
    Vladimír Vávra - harmoniky
    Jiří Fresl - basová kytara
    Jiří Medřický - banjo, dobro
    Tomáš Pavlata – všeobecná podpora
  • st
    26

    ZAVŘENO

  • čt
    27

    20.00
    150 Kč

    Punk rock kapela která často a ráda vykolejuje z žanrové trati ;-)


  • 28

    KLUB ZADÁN

  • so
    29

    18.00
    150 Kč
  • ne
    30

    19.00
    150 Kč

    Sólový koncert zpívajícího saxofonisty Josefa Pepsona Snětivého. Host: Otomar Dvořák

  • po
    31

    ZAVŘENO



AKTUÁLNÍ VÝSTAVA



3. 1. - 27. 1. 2022
Markéta Píchová: KAMENNÁ BRETAŇ



Narodila jsem se v Praze a v Praze stále žiji i pracuji.

Malovat mě učila na gymnáziu Na Pražačce Blanka Velová, na Pedagogické fakultě Karlovy Univerzity Josef Dvořák, Zdeněk Hůla, Martin Velíšek. Nyní jsem učitelem na Pražském humanitním gymnáziu a v Domě dětí a mládeže Spirála a učím se od svých žáků.

Od malička jsem kreslila a od mala jsem byla fascinována kameny. Na výstavě Kameny-přátelé v lednu 2019 jste mohli vidět obrazy magických kamenů z Čech. V létě 2019 se mi splnil dávný sen a viděla jsem na vlastní oči kamenné řady, menhiry a dolmeny v Bretani. Tato výstava je vyprávěním o neuchopitelné kamenné kráse Bretaně.






Aktuální výstava

Historie

S trochou představivosti lze počátek Klubu Carpe Diem umístit už někam do počátku minulého století. Tehdy totiž jistý pan Materna začal v zahradní kůlně v Dělnické ulici vařit, míchat, zkoumat a pak i vyrábět různé druhy barev a laků. Dá se předpokládat, že byl ve svém snažení úspěšný, protože na jeho činnost navázal i jeho syn Viktor, který o několik let později založil v Hostivaři dodnes známou firmu BARVY-LAKY, a zároveň pro své zaměstnance postavil v Jičínské ulici nový moderní dům. Brzy však umírá a vedení závodu se ujímá jeho teprve osmnáctiletá dcera Zdenka, později provdaná Wagnerová.Carpe Diem Továrna se pod jejím vedením úspěšně rozvíjí, pak ale přichází rok 1948. Podnik je znárodněn a o rok později jsou manželé Wagnerovi zadrženi u Domažlic s třemi dcerami při pokusu o přechod hranic. Místo do svobodného světa putovali za mříže a dcery do sirotčince. V srpnu 1968 emigruje celá rodina do Švýcarska. Po sametové revoluci podává paní Zdenka Wagnerová žádost o restituci majetku, mezi jinými i o činžovní dům v Jičínské ulici č. 4. Brzy však umírá a dědictví přebírá její nejstarší dcera Helena Jirounková. Dům po dlouholeté péči OPBH potřebuje opravy bytů, fasády, výměnu topení, oken i výtahu. Nakonec dochází i na sklepní prostory, ve kterých se po léta proháněly jen myši a potkani.

„Dědeček Materna by si tady asi zařídil laboratoř, jenže to by mě asi moc nebavilo,“ uvažovala Helena. A pak si vzpomněla na babičku Finu Maternovou, známou akademickou malířku. „Ta by zde zřídila galerii,“ prohlásila a hned nato se začalo budovat. Vážným problémem však byla spodní voda, která neustále zaplňovala hlubokou betonovou jámu, která ve sklepě zbyla po vybourání kotle ústředního topení. „A co bazén?“ napadlo jí. Do plánů tedy přibyl i bazén. A pak malá tělocvična. A bar. Výstavba trvala téměř dva roky a stála plno peněz. Galerii, kavárnu, bar, bazén i malou tělocvičnu se nakonec podařilo vybudovat. Zbývalo už jen uvést to vše do provozu.

S galerií hned v zárodku pomohl známý curyšský galerista Oskar Krause a jeho žena Alice. A oni to byli, kteří doporučili název CARPE DIEM. Výstavní akce pak zdárně rozjela Hanička Marcínková, za barem v té době stály všemi muži obdivované barmanky Zuzka a Dáda a kolem Klubu se vytvořila skupina nadšených podporovatelů, v jejichž čele stál nezapomenutelný Pavel Melounek. Desítky skvělých českých umělců pak dokázal přivést kurátor většiny pozdějších výstav Petr Johanus. O hudební program se po dlouhou dobu staral Marek Brodský a bazén zaplnily maminky se svými batolaty pod odborným dohledem Jany Vydrové. Za mnohé vděčíme také pozdějšímu nájemci Janu Lacinovi.

Dle Wikipedie bylo rčení Carpe diem quam minimum credula postero poprvé použito římským básníkem Horatiem v první knize sbírky Ódy (Carmina). Nikdy se prý nemá umísťovat na hroby a nikdy se nesmí dávat na hodiny. Bylo by to neetické a hanebné. V překladu zní: Užij dne a nic nevěř budoucnosti, nebo také Užívej si a na zítřek nedbej. Český egyptolog Zbyněk Žába se domníval, že rčení může mít staroegyptský původ. Podle jeho názoru vychází z významově blízkého literárního žánru dnes označovaného jako Písně harfeníků, hojně rozšířeného v řecko-římské době.

Pro název klubu byla použita jen první část, ta druhá totiž tak trochu nabádá k nezodpovědnosti. Vzhledem k otevíracím hodinám, hodil by se ale možná i název Carpe Noctem.


Carpe Diem


Carpe Diem